Předvánoční Podbeskydí se pochlubilo stařičkými kostely i řadou studánek
S předvánočním Větráním se turisté o druhém adventním víkendu za zvonění rolniček, které byly pro tento výlet povinnou součástí výbavy, vydali symbolicky do Betléma. Tedy do Moravského Betléma, jak se přezdívá Štramberku. Městečko se spoustou dochovaných původních roubených domů pod známou věží Trúbou ale bylo jen výchozím místem jejich trasy, která pak dále pokračovalo přes libotínské lesy do Nového Jičína.
Hned zrána bylo postaráno o trochu napětí, protože jeden z vlaků měl zpoždění a hrozilo, že by dvaadvacetihlavá výprava mohla neplánovaně kus dne strávit ve Studénce. K tomu naštěstí nedošlo, rychlík zpoždění o chvíli stáhl a motorák do Veřovic pro změnu ve Studénce pár minut počkal. A bylo po napětí. Netrvalo ale dlouho a ukázalo se, že nápad doplnit trasu na poslední chvíli o krátkou zacházku do bývalého lomu Dolní Kamenárka nebyl z nejlepších. Turisté tam šli zbytečně, lom s botanickou zahradou byl uzavřený, dalo se to čekat, i když podle mapy to vypadalo, že zahrada půjde v lomu obejít. Nešla.
Z procházky lomem tak sešlo, větrači se vrátili na hlavní štramberskou ulici a mířili do středu malebného městečka, jenž je nejen pro dochovanou lidovou architekturu prohlášený městskou památkovou rezervací. Někteří na náměstí pod Trúbou vzali útokem informační centrum, jiní nakoupili vyhlášené štramberské uši a po krátkém rozchodu se vydali vstříc kilometrům naplánované trasy. Ty nejprve vedly po silnici do místa zaniklé osady Tamovice, ze které se dodnes dochoval středověký kostelík sv. Kateřiny, který jen stěží mohl uniknout větračské pozornosti. Podobně jako blízká kaplička křížové cesty, vedoucí z Nového Jičína na vrch Kotouč ve Štramberku, a než výprava došla do nedalekého Rybí, narazila ještě na jednu. V Rybí pak byl hlavním bodem zájmu další středověký kostel, tentokrát Nalezení sv. Kříže.
Tady už ale nastal čas opustit zastavěné prostředí a auty pojížděné silnice a mezi zasněženými poli turisté vystoupali na Pavelkův kopec, ze kterého bylo okolí jako na dlani – až začaly padat vtípky, že Trúba výpravu pořád sleduje anebo že tady nad Rybím je zrovna počasí, jaké větrače potkalo v červnu při výstupu na Velký Javorník, který také nešel při výhledu přehlédnout. Brzy se skupina ponořila do zimního lesa, bílého a klidného, ani páska přes cestu ji nezastavila... Od rozcestí Libotín přitom trasa vedla kolem řady studánek a pramenů, původně se mělo zavítat jen k několika z nich, když ale turisté zdolali sešup ke Pstružímu potoku a studánce U Kříže, vyšlapaná cestička je navedla na Studánkovou trasu, kterou kolem potoka a přes vrch Puntík nedávno vyznačil a vybavil pěknými info tabulkami a u některých i posezením Klub rodáků a přátel Nového Jičína. A tak se nechali vést a postupně viděli studánku Mechovou, Kamennou nebo Holaschke, ochutnat vody se ale nikdo neodvážil, přece jen by asi v panujícím, byť lehkém, mrazu, byla dost studená.
Netrvalo dlouho a pěšinka větrače dovedla až na kraj lesa, odkud se otevřel pohled na Nový Jičín, cíl cesty. Ještě se zastavili v Žilině u původně gotického kostela sv. Mikuláše a přes někdejší horní nádraží, které bývalo koncovou stanicí místní dráhy z Hostašovic (dráha byla zrušena po povodních v roce 2009 a v její trase vede cyklostezka), pak zamířili za pozornosti místních, kterou si vyžádalo zvonění rolniček na batozích, přímo do centra města, na čtvercové Masarykovo náměstí obepnuté ze všech stran domy s podloubím. Na probíhajících vánočních trzích někteří z větračů využili možnost prohřátí hrdla či žaludku, do odjezdu vlaku domů však nezbývalo příliš času a hlavně s blížící se tmou pořádně přituhlo...
Předvánoční Větrání bylo předposledním výletem, které se od podzimu 2014 konají pod hlavičkou Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Na ten poslední turisté vyrazí v sobotu 29. prosince do Jeseníků, vzhledem k tomu, že byl o toto putování opravdu velký zájem, byla jeho kapacita rychle naplněna a už není možné se přihlásit.