Po svých, na kole či na bruslích. Zopakujte si, jak se chovat v běžném provozu
Ilustrační foto: Martin Višňa
Se začátkem jara roste v městských ulicích a v přírodě počet lidí, kteří se chtějí hýbat, protáhnout se po dni v práci či ve škole, zlepšit si kondici po zimě, zkrátka něco pro sebe udělat. Vedle chodců, běžců či cyklistů jsou to také třeba milovníci koloběžek či in-line bruslí. Ne všude ovšem je zázemí pro tyto volnočasové aktivity, jako třeba in-line okruh, a tak se hodí zopakovat si, jak se chovat v běžném provozu.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích upravuje jak základní pravidla jízdy motorovým vozidlem, tak pohyb chodců či cyklistů a dalších uživatelů nemotorových vozidel. Pro všechny skupiny přitom platí základní povinnost každého účastníka provozu: je počínat si ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní.
Chodci a bruslaři
K dodržení této podmínky je ovšem dobré vědět, jak zákon na daného člověka pohlíží. Chodcem je totiž dle zákona i osoba, která se pohybuje na kolečkových bruslích, na lyžích a obdobném sportovním vybavení anebo pomocí ručního či motorového invalidního vozíku, také ten, kdo tlačí kočárek nebo vede jízdní kolo.
Pro chodce platí, že pokud je v daném místě chodník či stezka pro chodce, musí jej využít. Bruslaři, lyžaři nebo člověk vedoucí kolo ovšem nesmějí ohrozit ostatní na chodníku, tedy například bruslaři by se měli na chodníku pohybovat rychlostí chůze; jiní účastníci provozu nemají na chodníku či stezce pro chodce co dělat. Pokud chodník chybí nebo je neschůdný, pohybují se chodci co nejblíže levému okraji vozovky, a to maximálně dva vedle sebe. Při snížené viditelnosti jsou chodci pohybující se mimo obec povinni jít po jednom za sebou a mít na sobě retroreflexní prvky, tedy reflexní pásky apod. Povinnost být označen reflexními prvky platí i pro organizovanou skupinu chodců, ta se ovšem pohybuje při pravém okraji vozovky.
Na kole či koloběžce
Ti, co dávají přednost pohybu na jízdním kole, spadají dle zákona do kategorie řidičů nemotorových vozidel. A patří sem i příznivci koloběžek, i vzhledem k tomu, jakou rychlost lze na koloběžce vyvinout. Zejména ve městech se stává, že si cyklisté neuvědomují, že pro ně platí jiná pravidla, a často lze vidět, jak cyklista přejíždí přes přechod pro chodce nebo kličkuje po chodníku mezi chodci. Pro cyklisty přitom platí, že je-li zřízen cyklopruh nebo stezka pro cyklisty, jsou povinni jich využít. Pokud cyklopruh či stezka v daném místě nejsou, smí jet při pravém okraji vozovky. K překonání vozovky může cyklista využít přejezdu pro cyklisty; pokud chce využít přechodu pro chodce, musí se stát chodcem – tedy sesednout a kolo či koloběžku vést.
Je ovšem skupina cyklistů, kteří po chodníku smějí jezdit – děti do 10 let. Na vozovku totiž mohou vyrazit pouze v doprovodu osoby starší 15 let. Povinností pro cyklisty do 18 let je použít ochrannou přilbu. Při snížené viditelnosti jsou všichni cyklisté povinni mít kolo osvětlené. Cyklisté nesmějí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla nebo vést za jízdy druhé jízdní kolo.
Společné stezky
Kromě samostatných cyklostezek vzniká v poslední době i řada „společných“ stezek pro chodce a cyklisty. Platí základní povinnost – všichni se musejí chovat tak, aby neohrozili druhé. Pokud má stezka vyznačené pruhy, chodci i cyklisté jsou povinni využít „svého“ pruhu; do druhého mohou vejít či vjet při obcházení či objíždění překážky nebo při vcházení a odcházení či vjíždění a odjíždění ze stezky. Jízdní pruh pro cyklisty nejen na těchto stezkách přitom mohou využívat i bruslaři či lyžaři.