Nejpříjemnějším městem pro cyklisty je Hradec Králové, skokanem je Olomouc

Ilustrační foto: Do práce na kole

Více než dvanáct set cyklistů se zapojilo do druhého ročníku ankety Cyklobarometr měst. Odpovídali na třicítku otázek týkajících se infrastruktury, bezpečnosti, ale i například vztahu veřejné správy k rozvoji cyklodopravy. Výsledná známka ukazuje, nakolik je město pro cyklisty příjemné. Vítězství obhájil po roce Hradec Králové, na který se dotáhla Olomouc. Ta v žebříčku přeskočila Pardubice a Otrokovice.

Účastníci kampaně Do práce na kole rozhodli o tom, že městem cyklistice zaslíbeným je i po roce Hradec Králové. Ten obhájil loňské vítězství v anketě Cyklobarometr měst s výslednou známkou 2,83. „Oproti minulému roku si Hradec ve výsledné známce o osm setin pohoršil,“ vysvětluje Daniel Mourek z Nadace Partnerství, která anketu pořádá. Cyklisté z Hradce Králové ocenili například to, že jsou pro jejich potřeby nastaveny semafory, i to, že je v Hradci dostatek míst, kde je možné kolo uzamknout.

Na pouhou setinu se dotáhla druhá Olomouc, která poskočila z páté příčky a ve srovnání s loňským rokem si polepšila o desetinu i výslednou známku, a to na 2,84. „Olomouc jsme se proto rozhodli vyhlásit Skokanem roku 2017,“ upřesňuje Mourek s tím, že Olomouc získá od Nadace Partnerství jako cenu sčítání cyklistů pomocí elektronických sčítačů Eco-counter na tři měsíce zdarma. Olomouc od cyklistů získala vůbec nejlepší známky ze všech měst za údržbu komunikací pro cyklisty, za jejich dostatečnou šířku i za jejich zobousměrnění pro cyklisty.

O jednu příčku si pohoršily letos třetí Pardubice a čtvrté Otrokovice. Rozdíl mezi prvním a čtvrtým je ovšem naprosto nepatrný. Všechna čtyři města se vešla do čtyř setin. Na opačném konci pořadí se nachází severočeský Liberec, který napodobil loňské nelichotivé umístění, kdy skončil předposlední. Nejhorší známku dostal dokonce v případě deseti otázek. Například za veřejné půjčovny kol, srozumitelnost značení nebo za údržbu cyklostezek v zimních měsících. Celkem slušně v porovnání s ostatními městy cyklisté v Liberci hodnotí povrch stezek. Na úplném chvostu se umístil i kvůli tomu, že Ústí nad Labem nedosáhlo na potřebný minimální počet respondentů, a do celkového hodnocení tedy nebylo zahrnuto.

Mírné zlepšení v anketě zaznamenaly i česká a moravská metropole. „Obě města poskočila shodně o dvě příčky a v celkovém hodnocení si Praha polepšila o devět setin, Brno pak o šest,“ říká za organizátory Daniel Mourek.

Anketa využívá metodiku takzvaného Klimatestu, který má v Německu dlouhou tradici. Respondenti hodnotili města zapojená do kampaně Do práce na kole na stupnici od jedné do šesti a do celkového hodnocení se dostala jen ta, kde odpovědělo více jak pětadvacet lidí. „Otázky byly rozděleny do čtyř hlavních bloků týkajících se stavu cyklodopravy, bezpečnosti cyklistů, komfortu na cyklostezkách a stavu infrastruktury. Výsledná známka je pak průměrem známek za jednotlivé bloky,“ vysvětluje metodiku Lenka Myšáková ze sdružení Auto*Mat, které koordinuje kampaň Do práce na kole.

Z celkového hodnocení vyplývá, že si města trochu polepšila. „Průměrná celková známka je 3,29, což je o čtyři setiny lepší než loni. Nejmírnější jsou cyklisté v hodnocení celkového stavu cyklodopravy, který ohodnotili známkou 3,07,“ vysvětluje Mourek. Naopak nejhůře vycházejí města v otázkách veřejných půjčoven kol, značení objízdných tras pro cyklisty v případě uzavírky a také v otázce krádeží kol.

Cyklistická kultura má vliv na celkovou spokojenost se životem ve městech. Na kvalitu života ale působí celá řada dalších činitelů, které se týkají dopravy a mobility obyvatel. „Za to, jakým dojmem město působí, mohou nejen specializovaná opatření pro cyklisty, ale také například množství tranzitní dopravy, velikost města a kvalita veřejné dopravy,“ říká Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Město se chová jako organismus, kde by jednotlivé druhy dopravy měly být v rovnováze, včetně dopravy cyklistické.“

Anketu pod značkou Cyklobarometru hodlá Nadace Partnerství pořádat pravidelně a do budoucna ji rozšířit o další města. „V Německu se do podobné ankety zapojuje každé dva roky více jak sto tisíc respondentů, kteří hodnotí téměř pět set německých měst. Trendy ve vnímání cyklistiky v jednotlivých městech jsou pro místní politiky důležitou zpětnou vazbou,“ vysvětluje smysl ankety Daniel Mourek.

Kompletní výsledky ankety najdete zde.

tisková zpráva pořadatelů ankety